Hůlka Rudolf – sbírka fotografií a archivních dokumentů
Sbírku, která obsahuje více než 4200 samostatných fotografií a 158 svitků kinofilmu, vytvořil Rudolf Hůlka (1887–1961) – český úředník, žurnalista, překladatel ukrajinské literatury a amatérský fotograf.
Její nejcennější část tvoří ručně kolorované, barevné i černobílé fotografie zhotovené v první polovině 20. let 20. století na území Podkarpatské Rusi, která byla tehdy součástí Československé republiky. Obsahově a řemeslně cenné jsou také fotografie z východního Slovenska a ze Slovácka.
Hůlka na fotografiích zachytil jak městskou a venkovskou architekturu (včetně dnes již často neexistujících sakrálních staveb) či přírodní scenerie, tak běžný život obyvatel. Zaměřoval se na lidové kroje, výšivky a další rukodělné výrobky, fotografoval lidi při práci, oslavách i vzácném odpočinku. Obsahově hodnotné jsou nepříliš četně dochované fotografie romského a židovského etnika (zejména na Podkarpatské Rusi a na východě Slovenska).
Součástí sbírky je též 380 dopisů, telegramů a pohlednic, které Hůlka obdržel v rozmezí let 1922–1961. Z meziválečného období jsou zajímavé zejména dopisy od etnografa Volodymyra Hnatjuka, od malířky a grafičky Oleny Kulčycké. Problematika literárních překladů a výměny knih je obsahem dopisů se spisovateli Vasylem Stefanykem, Katrjou Hrynevyčevovou a filologem Vasylem Simovyčem. Po druhé světové byl nejčastějším autorem dopisů grafik a malíř Vasyl Kasijan.
Obsáhlejší informace o sbírce a inventární seznamy jejích zpřístupněných částí jsou dostupné na webu Speciální sbírky Slovanské knihovny zde
Sbírku, která obsahuje více než 4200 samostatných fotografií a 158 svitků kinofilmu, vytvořil Rudolf Hůlka (1887–1961) – český úředník, žurnalista, překladatel ukrajinské literatury a amatérský fotograf.
Její nejcennější část tvoří ručně kolorované, barevné i černobílé fotografie zhotovené v první polovině 20. let 20. století na území Podkarpatské Rusi, která byla tehdy součástí Československé republiky. Obsahově a řemeslně cenné jsou také fotografie z východního Slovenska a ze Slovácka.
Hůlka na fotografiích zachytil jak městskou a venkovskou architekturu (včetně dnes již často neexistujících sakrálních staveb) či přírodní scenerie, tak běžný život obyvatel. Zaměřoval se na lidové kroje, výšivky a další rukodělné výrobky, fotografoval lidi při práci, oslavách i vzácném odpočinku. Obsahově hodnotné jsou nepříliš četně dochované fotografie romského a židovského etnika (zejména na Podkarpatské Rusi a na východě Slovenska).
Součástí sbírky je též 380 dopisů, telegramů a pohlednic, které Hůlka obdržel v rozmezí let 1922–1961. Z meziválečného období jsou zajímavé zejména dopisy od etnografa Volodymyra Hnatjuka, od malířky a grafičky Oleny Kulčycké. Problematika literárních překladů a výměny knih je obsahem dopisů se spisovateli Vasylem Stefanykem, Katrjou Hrynevyčevovou a filologem Vasylem Simovyčem. Po druhé světové byl nejčastějším autorem dopisů grafik a malíř Vasyl Kasijan.
Obsáhlejší informace o sbírce a inventární seznamy jejích zpřístupněných částí jsou dostupné na webu Speciální sbírky Slovanské knihovny zde
-
Stebna [Stebnyj] – cerkva, hřbitov
-
Podkarpatská Rus
-
Chalupa v Solje [Sil], verchovinská chalupa s doškovou střechou
-
Vdaná žena před chyží v Užoku
-
Nižné Bystré [Nyžnij Bystryj]: cerkva
-
Chust, zřícenina hradu
-
Podkarpatská Rus
-
Піддашшя цер. с. Плоске, Підкарп. Укр., 179… р., Ploske
-
Jasiňa, Strukivská zvonice
-
Veliký Bočkov [Velykyj Byčkiv]: Továrna „Klotilda“
-
Važec
-
Užhorod – západ Slunce
-
Jasiňa, oltář Strukivské cerkvy
-
Huculská mísa
-
Chalupy v Nelipině [Nelipyno]
-
Petik Janos, Užok 109
-
Podkarpatská Rus
-
Užok, vesnice v zimě
-
Mukačevo, nádvoří hradu
-
Huculská výšivka z Haliče
-
Podkarpatská Rus
-
Podkarpatská Rus
-
Jasiňa, oltář tzv. Strukivského kostela
-
Nyžnij Studenyj, zvonice