Vojta Náprstek (1826-1894) vytvořil v domě U Halánků, kde jeho matka provozovala pivovar a vinopalnu, společenský salón, kde se nescházeli jen malíři, ale především čeští politici (F. Palacký, F.L. Rieger, F.A. Brauner, J. Grégr, K. Sladkovský), literáti (J. Neruda, S. Čech, J. Zeyer, J. Vrchlický, J.V. Sládek, K.J. Erben, B. Němcová), vědci (J.E. Purkyně, J. Studnička, J. Goll, M. Tyrš, T. G. Masaryk) a také cestovatelé (E. Holub. J. Kořenský, O. Feistmantel, P. Durdík, Ant. Stecker, E.S. Vráz aj.). Náprstek ač sám necestoval, byl velkým mecenášem nejen cestovatelů, ale všech, kteří v zahraničí šířili dobré jméno českých zemí. Jeho podpora krajanů zvláště v USA mu vynesla titul čestný konzul Amerických Čechů. Kontakty s Amerikou udržoval Náprstek od svého návratu z USA (1848-1857), kam se uchýlil po perzekuci za účast v revolučních bojích ve Vídni a v Praze. Po návratu domů (1858) začal budovat veřejnou knihovnu, kde se scházeli jeho přátelé. Od roku 1865 začaly knihovnu navštěvovat také pražské paní a dívky, které zde pod Náprstkovou patronací založily Americký klub dam, první český ženský vzdělávací spolek. Později se Náprstek rozhodl založit také průmyslové muzeum, což se mu podařilo díky štědrému odkazu matky až v roce 1873. V roce 1874 bylo muzeum s názvem České průmyslové muzeum otevřeno v provizorních podmínkách domu U Halánků. Sbírky neustále rostly především dary přátel, krajanů a cestovatelů a pozvolna se měnil charakter muzea z průmyslového na národopisné. Náprstek si získal velké renomé i jako pražský radní, protože jako zastánce pokrokových vynálezů (elektrické osvětlení města, zavedení plynu do domácností, moderní kanalizace a vodovod, zavedení telefonní sítě aj.) se snažil dostat Prahu na úroveň evropských velkoměst. Když v roce 1894 zemřel, byl jako zastánce v monarchii nepovolené kremace zpopelněn až v německé Gothě. Jeho celoživotní úsilí – muzeum – tak dodnes připomíná slavné i neznámé nadšence, kteří tvořili naši historii a s Vojtou Náprstkem shromáždili úctyhodné množství artefaktů dokumentujících život lidí na celém světě.
Milena Secká
-
B. Machulka sedí na uloveném buvolovi
-
B. Machulka u hraničního sloupu na cestě
-
B.Machulka a R.Štorch s fezy na hlavách slaví Vánoce u stromečku v Tripolisu
-
B.Machulka a pomocník lovecké výpravy na koních
-
B.Machulka a pomocník lovecké výpravy na koních
-
B.Machulka a příslušník francouzské cizinecké legie s ulovenou zvěří - fosa Cryptoprocta ferox, dva lemuři
-
B.Machulka a zaměstnanec jeho výpravy s třemi muži kmene Bambuti
-
B.Machulka na koni
-
B.Machulka na koni s pomocníkem, pod přístřeškem sedí ostatní
-
B.Machulka na koni s účastníky lovecké výpravy na koních, velbloudech a oslech
-
B.Machulka na koni s účastníky lovecké výpravy na koních, velbloudech a oslech
-
B.Machulka na oslu
-
B.Machulka na palubě lodi „Vienna“
-
B.Machulka na palubě lodi „Vienna“ u kormidelního kola
-
B.Machulka s dalším mužem sedí na židli u malého stolku na dvoře domu, kouří vodní dýmky, Machulkovi leží u nohou pes
-
B.Machulka s mladou hyenou na dvoře svého domu v Chartúmu
-
B.Machulka s mužem kmene Bambuti, který drží luk a šípy
-
B.Machulka s muži kmene Bambuti
-
B.Machulka s neznámou ženou v evropských šatech a s domorodým vějířem ve tvaru praporku stojí na palubě lodi
-
B.Machulka s neznámou ženou v evropských šatech a s domorodým vějířem ve tvaru praporku stojí na palubě lodi
-
B.Machulka s personálem lovecké výpravy
-
B.Machulka s příslušníky kmene Bambuti u svého nákladního automobilu
-
B.Machulka s příslušníky kmene Bambuti u svého nákladního automobilu
-
B.Machulka s tropickou přilbou na hlavě a s puškou s dalšími muži s puškami