Vojta Náprstek (1826-1894) vytvořil v domě U Halánků, kde jeho matka provozovala pivovar a vinopalnu, společenský salón, kde se nescházeli jen malíři, ale především čeští politici (F. Palacký, F.L. Rieger, F.A. Brauner, J. Grégr, K. Sladkovský), literáti (J. Neruda, S. Čech, J. Zeyer, J. Vrchlický, J.V. Sládek, K.J. Erben, B. Němcová), vědci (J.E. Purkyně, J. Studnička, J. Goll, M. Tyrš, T. G. Masaryk) a také cestovatelé (E. Holub. J. Kořenský, O. Feistmantel, P. Durdík, Ant. Stecker, E.S. Vráz aj.). Náprstek ač sám necestoval, byl velkým mecenášem nejen cestovatelů, ale všech, kteří v zahraničí šířili dobré jméno českých zemí. Jeho podpora krajanů zvláště v USA mu vynesla titul čestný konzul Amerických Čechů. Kontakty s Amerikou udržoval Náprstek od svého návratu z USA (1848-1857), kam se uchýlil po perzekuci za účast v revolučních bojích ve Vídni a v Praze. Po návratu domů (1858) začal budovat veřejnou knihovnu, kde se scházeli jeho přátelé. Od roku 1865 začaly knihovnu navštěvovat také pražské paní a dívky, které zde pod Náprstkovou patronací založily Americký klub dam, první český ženský vzdělávací spolek. Později se Náprstek rozhodl založit také průmyslové muzeum, což se mu podařilo díky štědrému odkazu matky až v roce 1873. V roce 1874 bylo muzeum s názvem České průmyslové muzeum otevřeno v provizorních podmínkách domu U Halánků. Sbírky neustále rostly především dary přátel, krajanů a cestovatelů a pozvolna se měnil charakter muzea z průmyslového na národopisné. Náprstek si získal velké renomé i jako pražský radní, protože jako zastánce pokrokových vynálezů (elektrické osvětlení města, zavedení plynu do domácností, moderní kanalizace a vodovod, zavedení telefonní sítě aj.) se snažil dostat Prahu na úroveň evropských velkoměst. Když v roce 1894 zemřel, byl jako zastánce v monarchii nepovolené kremace zpopelněn až v německé Gothě. Jeho celoživotní úsilí – muzeum – tak dodnes připomíná slavné i neznámé nadšence, kteří tvořili naši historii a s Vojtou Náprstkem shromáždili úctyhodné množství artefaktů dokumentujících život lidí na celém světě.
Milena Secká
-
Celkový pohled na arabské tržiště
-
Celkový pohled na město Entebbe
-
Celkový pohled na přístav Mogadišo
-
Celkový pohled na taneční skupinu, Babira nebo Balese
-
Celkový pohled na trh před hradbami
-
Celkový pohled na tržiště v Mombase
-
Celkový pohled na tržiště v oáze M´šíja u Tripolisu
-
Celkový pohled na velký trh před hradbami
-
Celkový pohled na vesnici kmene Kumam (Teso)
-
Cesta oázou M´šíja
-
Cesta pralesem
-
Cesta pralesem z Avakuby do Vamby
-
Cesta skalním průsmykem do Adenu
-
Cesta vedoucí oázou
-
Cestující u vlaku Ugandské dráhy ve stanici Limuru
-
Chlapci na ulici procházející vesnicí
-
Chlapci v uličce v arabské čtvrti
-
Chlapec postižený leprou
-
Chlapec s odpočívajícími velbloudy
-
Chlapec sedící na velbloudu
-
Chodci na cestě oázou M´šíja
-
Chodci na ulici
-
Chodci na ulici s výstavnými domy
-
Chodci na ulici v arabské čtvrti