eSbírky – kulturní dědictví on-line

8. duben byl vyhlášen za Mezinárodní den Romů na čtvrtém kongresu Mezinárodní romské unie (International Romani Union) v roce 1990. Tento den je živou připomínkou romské kultury a tradic a je také výzvou k ochraně a podpoře lidských práv. S tímto posláním bylo také v roce 1991 založeno Muzeum romské kultury, které prezentuje romské kulturní dědictví v duchu tolerance a vzájemného porozumění a kterého sbírkové předměty naleznete v digitální podobě také na eSbírkách. Ze sekce vizuálního umění je zajímavá například malba akademické malířky Bohumily Doleželové, jejímž motívem je romský komunitní život. Dalším příznačným dílem je obraz Rudolfa Dzurka. K výrazným rysům romského způsobu života patří také kočovnictví. Na eSbírkách si můžete prohlédnout i specifický vzhled romských oděvů a doplňků, konkrétně zdobenou pánskou vestu nebo repliku pestrobarevné dámské halenky, kterou nosila významná romská spisovatelka Luminita Cioaba. Charakteristické prvky romské kultury v podobě hudby, zpěvu a tance jsou zachyceny také na malbě z Rabasovy galerie v Rakovníku, nebo na ilustraci, či dobové pohlednici z Knihovny Národního muzea. Příběh romské kultury sahá do starověké Indie, přes příchod do Evropy, tragické události romského holocaustu až dodnes a představuje bohatou historii jejich hmotného i nehmotného dědictví.

Velikonoce jsou obdobím pohanských lidových tradic spojených s vítáním jara a rovněž nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K těmto svátkům se pojí bohatá symbolika, jejíž stopy sahají ještě dál - jsou inspirovány židovským Pesachem, oslavami Keltů, Germánů a dokonce Egypťanů. Pletení pomlázek a barvení vajíček, jimiž děvčata obdarovávají chlapce, kteří je chodí vyšupávat, "aby neuschly", patří k nejčastějším udržovaným zvykům. Tradice dávání velikonočního vajíčka pochází až ze starého Egypta. Obyčej zdobení kraslic, pochází teprve z druhé poloviny 19. století. Mezi další klasické velikonoční symboly patří i beránek, který reprezentuje symbol Ježíše Krista jako oběti za spásu světa. Podle tradice se na Velkou noc peče velikonoční beránek ve formě z pálené hlíny. Počátkem 20. století k nám až z Německa „přicestoval“ čokoládový zajíček a jeho vajíčka. Zajíc je symbolem plodnosti, života a štěstí a je spjat s egyptskou a aztéckou mytologií. Věděli jste, že Velikonoce trvají ještě celých 50 dní po Velikonočním pondělí? Končí až Letnicemi, které charakterizuje symbolická barva purpuru.